DPH v e-commerce mimo EU: Vývoz, dovoz a celní režimy, 2. díl

V minulém článku jsme se věnovali pravidlům DPH v rámci Evropské unie. Dnes se společně podíváme na situace, kdy e-shop obchoduje mimo státy EU. Jak se liší vývoz a dovoz zboží z pohledu DPH? Kdy musíte platit daň, a kdy jste od ní osvobozeni? A co všechno znamená pojem INTRASTAT? Čtěte dál – čeká vás další přehledný průvodce plný praktických tipů a příkladů.

1. Vývoz zboží do třetích zemí: Kdy bez DPH?

Pokud dodáváte zboží zákazníkovi mimo EU (např. do Švýcarska, Norska nebo Spojeného království), můžete prodej osvobodit od DPH podle § 66 zákona o DPH. Aby se tak stalo, musíte splnit několik podmínek:

Zboží je skutečně odesláno mimo EU.
Zboží je propuštěno do celního režimu vývoz (nebo podobného režimu, např. pasivní zušlechťovací styk).
Vývoz je doložen – například elektronickým potvrzením výstupu z celního systému (např. VDD – vývozní doprovodný doklad).

Pozor: Bez potvrzení o výstupu zboží z EU nelze uplatnit osvobození od DPH. Doklad o vývozu musí být uchován pro případ kontroly.

Příklad: Český e-shop prodá zákazníkovi ve Švýcarsku outdoorové vybavení. Zboží odešle přepravní společností, která poskytne elektronické potvrzení o výstupu zboží z EU. Pokud je vývoz proveden korektně a doložen, prodej je v ČR osvobozen od DPH.

2. Dovoz zboží do ČR: Kdo platí DPH a kdy?

Dovoz zboží ze třetích zemí (např. z Turecka, Islandu nebo Velké Británie) do ČR podléhá clu a DPH podle § 20 a § 23 zákona o DPH.

Daňová povinnost vzniká v okamžiku proclení, tedy když je zboží propuštěno do volného oběhu (nakládání se zbožím volně).
Výši DPH vypočítává celní úřad – základem je celní hodnota + clo + vedlejší náklady (např. doprava).

Příklad: Český obchodník objedná zboží z Norska. Zboží vstoupí do EU přes ČR, kde je procleno. Celní úřad vyměří DPH, kterou musí obchodník uhradit. Pokud zboží použije k podnikání, může si DPH nárokovat jako odpočet.

3. Změny u nevlastněného zboží: Pozor na odpočet DPH

Dříve mohl nárok na odpočet DPH u dovozu uplatnit i ten, kdo zboží nevlastnil. To ale změnila novela zákona o DPH (§ 13 odst. 4 písm. f) byla zrušena) v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU (C-621/19).

Dnes platí:

Nárok na odpočet má jen ten, kdo má zboží ve vlastnictví, nebo jeho náklady promítne do ceny dalšímu odběrateli.

Příklad: Dovozce A doveze zboží z Albánie do ČR na účet firmy B. Pokud A není vlastníkem zboží a pouze zajišťuje dopravu, nemá nárok na odpočet DPH, pokud náklady neúčtuje firmě B.

4. Dovoz s proclením v jiném státě EU

Někdy se stává, že zboží vstoupí do EU přes jiný stát (např. Rakousko), kde je procleno, a teprve následně převezeno do ČR. V takovém případě nejde o dovoz, ale o tzv. přemístění zboží dle § 4 odst. 5 zákona o DPH.

V ČR pak vzniká daňová povinnost z pořízení zboží z jiného členského státu (§ 16 zákona o DPH).

Příklad: Český e-shop objedná zboží z Bosny a Hercegoviny, které je procleno v Rakousku. Následně si jej přepraví do ČR. V tu chvíli musí v Česku přiznat DPH z pořízení zboží z EU.

5. Přemístění zboží do tuzemska

Přemístěním zboží do ČR se rozumí situace, kdy podnikatel z jiného členského státu EU přepraví své vlastní zboží do České republiky – například do distribučního skladu nebo za účelem následného prodeje. Z pohledu DPH jde o tzv. pořízení zboží z jiného členského státu (§ 16 zákona o DPH).

Přemístění zboží do ČR může nastat:

pokud zahraniční firma, např. z Německa, převeze své zboží do skladu v ČR,
nebo pokud český podnikatel nakoupí zboží od neplátce DPH v jiném státě a převeze si ho sám do ČR.

V obou případech vzniká povinnost přiznat DPH v ČR – a to i tehdy, pokud nejde o klasický nákup, ale o vlastní přesun zboží.

Příklad: Německý výrobce spotřební elektroniky přemístí své zboží do českého logistického centra. Pokud je registrován k DPH v ČR (nebo jako identifikovaná osoba), musí přiznat DPH z pořízení tohoto zboží a může si ji zároveň uplatnit jako odpočet, pokud je zboží určeno k dalšímu zdanitelnému prodeji.

Naopak pokud dopravu zajišťuje zahraniční dodavatel a ten přenechává vlastnictví až po vstupu do ČR, nejedná se o přemístění, ale o klasický dovoz zboží.

Pokud ale zboží přichází do České republiky ze státu, který není členem EU (např. Švýcarsko, Turecko), jde o standardní dovoz zboží podle § 20 a § 23 zákona o DPH. Ten podléhá celnímu řízení, jak je popsáno výše.

6. INTRASTAT: Statistiky, na které se nezapomíná

INTRASTAT není daňový nástroj, ale statistický systém určený ke sběru informací o pohybu zboží mezi členskými státy Evropské unie. Každý stát EU má povinnost sledovat objemy a druhy zboží, které jeho hranice překročí – právě kvůli ekonomickým statistikám, plánování obchodu i kontrolám vnitřního trhu.

Povinnost podávat výkazy do INTRASTATu vzniká podnikatelům (většinou plátcům DPH), kteří překročí roční práh:

15 milionů Kč pro přijetí zboží z EU (např. nákup zboží z Německa),
15 milionů Kč pro odeslání zboží do EU (např. prodej zboží na Slovensko).

Výkaz se podává měsíčně, a to elektronicky prostřednictvím aplikací Celní správy (např. InstatOnline nebo InstatDesk).

Příklad: Český e-shop během roku odešle zboží do Polska a Slovinska v hodnotě 18 milionů Kč. Jelikož překročil limit 15 milionů Kč pro odeslání, vzniká mu povinnost podávat každý měsíc výkaz o tom, kolik a jaké zboží odeslal. Nejde o žádnou daň – pouze o hlášení statistických údajů státu. INTRASTAT se týká pouze obchodování mezi zeměmi EU. Pokud posíláte nebo přijímáte zboží ze zemí mimo EU (např. Švýcarsko, Velká Británie, Norsko), eviduje se to v rámci celního řízení, nikoli prostřednictvím INTRASTATu. Pokud vás zajímá více informací o systému INTRASTAT v České republice, najdete je na portálu Celní správy ČR 🔗 https://intrastat.cz.

Souhrn novel k DPH v roce 2025

V roce 2025 vstoupilo v platnost několik důležitých změn v oblasti DPH, které ovlivňují vývoz, dovoz i uplatnění odpočtů. Zde je jejich přehled včetně konkrétních ustanovení:

Zrušení § 13 odst. 4 písm. f) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH

novela zákona č. 349/2024 Sb. zrušila fikci dodání u nevlastněného dovozu, čímž omezila možnost uplatnit odpočet DPH při dovozu zboží, které není ve vlastnictví dovozce.

Úprava § 4 odst. 5 a § 16 zákona o DPH

novela č. 26/2025 Sb. zpřesnila definici přemístění zboží v rámci EU, zejména u režimu konsignačních skladů a lhůty 12 měsíců.

Úpravy ve vyhlášce č. 201/2005 Sb. (INTRASTAT)

novelizace č. 57/2025 Sb. zvýšila prahové hodnoty pro zjednodušené vykazování a upravila seznam zboží vyloučeného z evidence.

Tyto změny jsou důležité pro každého, kdo provozuje e-shop s přesahem do zahraničí – doporučujeme pravidelně sledovat výklad zákona, metodická stanoviska GFŘ i aktualizace prováděcích předpisů. jsou důležité pro každého, kdo provozuje e-shop s přesahem do zahraničí – doporučujeme pravidelně sledovat výklad zákona a metodická stanoviska GFŘ.

Závěr: V DPH nejde jen o daň, ale i o důkazy

Obchodování mimo EU přináší jiné daňové výzvy než prodej v rámci unie. Vývoz může být bez DPH, ale jen pokud ho prokážete. Dovoz může být zatížen daní, kterou si ale správně můžete odečíst. A nezapomínejme na INTRASTAT, který není o dani, ale o přehledu.

V Retailys vám rádi poradíme a pomůžeme vám s expanzí i se správným nastavením procesů pro vaši zahraniční e-commerce.

Tímto uzavíráme náš dvoudílný průvodce DPH v mezinárodním obchodě. Sledujte blog Retailys pro další praktické články a tipy ze světa e-commerce!

Kontakt